O původní výstavbu dnešního komplexu BRISTOL GROUP se zasloužili členové dvou významných karlovarských rodin - rodiny lékaře Wiléma Fasolta a hoteliérské rodiny Tellerových. Pro hotelové a léčebné účely nechali v klidné části Karlových Varů zvané „Westend"postavit postupně v průběhu let 1872 až 1908 vily Bristol (nyní Bristol-Palace), Königsvila (Královská vila), Teresa (Tereza) a Fasolt (nyní Livia). Kolem celého komplexu zřídili anglický park, přispívající k jedinečnému kouzlu této lokality.

Nejkrásnější budovu celého komplexu, dnešní hotel Bristol Palace, navrhli vídeňští architekti Hans Schidl a Alfréd Bayer v duchu vídeňského historismu s inspirací zámecké architektury.

Hlavní budovou komplexu je hotel Bristol. Byl postaven v 80. letech 20. století v Sadové ulici na místě bývalé židovské synagogy, vypálené nacisty v průběhu Křišťálové noci roku 1938. Z hlavní budovy je vybudován výtah a systém podzemních chodeb, které vzájemně jednotlivé hotely celého komplexu propojují.

Nejnovějším objektem komplexu se stal hotel Georgy House, postavený na jaře roku 2008 a citlivě zakomponovaný do parku i okolí ostatních lázeňských budov. Spolu s bazénem, lemujícím park, vytváří nové zajímavé panorama.

Historie hotelu Kolonáda, ležícího v centru města na břehu řeky Teplá, začíná už v 18. století. Tehdy hospodský Lowe vytvořil z hospody Goldener Lowe a z domu Tyrolák dvojhotel s 52 pokoji, stájemi pro 90 koní a kůlnou pro kočáry, který byl pak na počest návštěvy pruského korunního prince Viléma v roce 1835 přejmenován na hotel U pruského prince. Hotel vystřídal postupně vlastníky i názvy, až po spojení hotelů Otava a Patria v roce 1997 dostal název Kolonáda.

CÍSAŘOVNA SISSI (1837 - 1898)

Jaká vlastně byla císařovna Sissi? Emancipovaná a vzdělaná krasavice nebo vyhublá neurotička, která komplikovala život celému císařskému dvoru? Nadšená turistka a milovnice přírody nebo pohybem posedlá sportovkyně, které při vytrvalostní jízdě na koni a mnohakilometrových „procházkových bězích“ nikdo nestačil? Těžko říct, možná od všeho trochu. Každopádně byla přesně taková, jaká sama chtěla být. Alžběta Bavorská, rakouská císařovna, uherská, chorvatská a česká královna, byla ve své době považována za nejkrásnější ženu Evropy. Narodila se na Štědrý den roku 1837 v Mnichově, ale většinu dětství strávila na rodinném letním sídle, kde se naučila střílet, jezdit na koni a plavat. V 15-ti letech se zamilovala do rakouského císaře Františka Josefa, za kterého se zhruba po roce provdala. A tímto okamžikem se jí změnil celý život...

Ze svobodomyslné rozevláté dívenky se prakticky přes noc stala císařovna habsburské monarchie, od které se očekávalo dodržování přísných pravidel protokolu a dvorní etikety. Sissi na tuto roli nebyla připravená a nikdy se jí zcela nepřizpůsobila. Byla zvyklá samostatně rozhodovat a díky svému temperamentu a silné vůli se jí podařilo si jistou míru samostatnosti uchovat i na císařském dvoře. Prosadila si instalaci vlastní koupelny, navzdory zavedeným tradicím se osobně podílela na výchově svých dětí a hodně cestovala. Přestože si žila víceméně po svém, nebyla šťastná. Byla často nemocná, trpěla depresemi a bála se stárnutí. Se svým mužem si i přes počáteční upřímnou lásku moc nerozuměla. Císař byl pragmatik a její egocentrickou povahu obdivoval, ale v těžkých chvílích jí nebyl výraznou oporou. Na druhou stranu císařovna mu při plnění povinností vyplývajících z vládního protokolu také příliš nepomáhala.

Do historie se Sissi zapsala především přehnanou péčí o svůj zevnějšek. Extrémně sportovala a byla posedlá sledováním své váhy - při výšce 172 cm vážila necelých 50 kg. Denně se několikrát vážila a jakmile danou váhu překročila i jen o pár gramů, propadala hysterii. Držela přísné diety obsahující pouze jídla z mléka, syrových vajec, zeleninových šťáv a šťáv ze syrového masa. Fanaticky dbala o své vlasy, které jí sahaly až ke kotníkům a vážily údajně až 5 kg. Jejich tíha způsobovala Sissi časté bolesti hlavy, což prý řešila tím, že dopoledne odpočívala ve svých komnatách s vlasy zavěšenými do výšky. Dotýkat se jich směla pouze její osobní kadeřnice Fanny. Myla císařovně vlasy 1 x za 3 týdny ve žloutcích se směsí koňaku a 2 hodiny denně trávila jejich rozčesáváním. Čím byla Sissi starší, tím více se věnovala péči o svou pleť. Kromě koupelí s olivovým olejem, mlékem a medem používala denní tvarohovou pleťovou masku s medem a jahodami a noční pleťovou masku ze syrového telecího. Nelíčila se, pouze si přibarvovala obočí sazemi ze svíčky. Nevyvážený způsob života doprovázený stresy a depresemi, nadměrná fyzická zátěž a drastické diety se ale bohužel podepsaly na její tváři. Proto se od 45 let nenechala fotit ani portrétovat a pokud už se objevila ve společnosti, používala závoj nebo vějíř. Komplex měla ze svých zubů, proto se usmívala zásadně se zavřenými ústy a snažila se málo mluvit, což bylo někdy mylně chápáno jako nedostatek důvtipu. Ve skutečnosti byla ale císařovna velice inteligentní a vzdělaná, mluvila několika jazyky a nechyběl jí ani smysl pro humor.

Do Karlových Varů se císařovna Sissi přijela léčit v roce 1892 a bydlela v hotelu Tereza. Ani v průběhu lázeňského pobytu neměnila nic na svých aktivitách. Svou každodenní procházku začínala u Lázní III, odkud vystoupala na Tři kříže, přes Goethovu vyhlídku pokračovala na Vítkovu horu, sešla do Březové, vyšplhala na Aberg a přes Linhart se vrátila na Zámecký vrch do hotelu. Celkově tedy ušla velmi svižnou chůzí cca 20,5 km denně v kopcovitém terénu. Jakožto významnou osobnost ji po celou dobu pobytu hlídal místní detektiv, který pak následně za svou obětavost, vytrvalost a fyzickou odolnost dostal záslužný kříž.

O 6 let později se císařovna vydala k Ženevskému jezeru, kde se stala obětí atentátu. Italský dělník Luigi Luccheni jí cestou k parníku probodl pilníkem. Tragický konec jí v podstatě zajistil nesmrtelnost a začala být uctívána jakožto krásná a emancipovaná „ femme fatale“.